Z dávné minulosti Miřejovic
Jsem naplavenina. Jak říkal jeden místní. Tak jsou označováni lidé, kteří se v daném místě nenarodili a nežili zde celý svůj život. A to jsme v obci téměř všichni. Mým koníčkem je historie a při vyhledávání údajů v archivech jsem se také zaměřila na naší obec. Možná by vás mohlo něco zaujmout.
Minulé století známe většinou z vyprávění rodičů nebo prarodičů, ti starší mohli něco málo slyšet i o století předminulém. Já jsem si vybrala konec století sedmnáctého, zhruba od roku 1690 do roku 1706. Berní rula z roku 1654 (soupis pozemků a usedlostí, z nichž se platily berně neboli daně) uvádí Miřejovice jako součást panství Kamýk, které patřilo ovdovělé hraběnce Sylvii Kateřině Černínové. Ta se roku 1659 podruhé vdala za Leopolda Viléma, markraběte z Baden Badenu, vysokého úředníka císařské armády a tomu uvedené panství odkázala. Nechala sice znovu postavit na Plešivci kapli sv. Jana, zničenou za třicetileté války, ale také poddaným zvyšovala robotu až na 5 dní v týdnu. Z dostupných materiálů jsem si vybrala zápisy v církevních matrikách. Ty jsou pro naší oblast vedeny od roku 1626. Farní úřad pro Miřejovice byl na děkanství v Litoměřicích a zápisy prováděli většinou kaplani. Problémem při čtení v matrikách je ale písmo. Někde se zápis nedá přečíst vůbec, jinde jen něco. Vše je psáno latinou, velice stručně, občas je do zápisu zamíchán kurent – psaná forma švabachu.
Uvedu příklad:
Rok 1695, ex Miržowitz 28 Aug. Ba Lumilla nata 26 dito P. Joannes Storch mr Ludmilla ex Miržowitz. Lev Ludmilla Georgy Marggraf uxor ex Miržowitz. Test Jacobus Brikner ex Malicž et Dorothea Joannis Georgy ? uxor ex Michelsberg
Přeloženo : z Miřejovic, 28. srpna pokřtěna Ludmila, nar. 26., dítě p. Jana Storcha a matky Ludmily z Miřejovic. Kmotra Ludmila, manž Jiřího Marggrafa z Miřejovic. Svědci Jakub Brikner z Malíče a Dorota, manž. Jana Jiřího ? z Michalovic. ? znamená nečitelné jméno.
V důsledku dosídlování po třicetileté válce (1618 - 1648) převažovala v Miřejovicích zřejmě národnost německá a všichni zapsaní byli již katolíci. Číslování domů zatím neexistovalo. Během každého roku se narodilo v obci 4 až 8 dětí. Když si uvědomíme že v této době se svítilo loučemi nebo lojovými svíčkami, voda se nosila ve vědrech, cesty byly prašné a hygiena téměř na nule, tak je evidentní, že i úmrtnost novororozenců byla skoro 40%.
V letech 1690 až 1700 se v Miřejovicích vyskytovala příjmení Zimmermann, Marggraf, Storch, Tuntsch, Süssmilch, Lupprich, Linhart, Liesner, Bušek, Gabriel, Faith nebo Weber. Velkou zajímavostí však je, že některá z těchto příjmení se vyskytovala v obci ještě v roce 1945, při odsunu. Je možné, že některé rodiny tu tedy žily skoro 250 let.
A ještě další zajímavost – při přebírání kroniky jsem v listinách našla pozdrav pana Markgrafa (bohužel bez data), který se přijel do obce podívat.
Miřejovice, únor 2017 Věra Sojková